Mám ráda koně, ale prostě se mi už nezdá, že by měl tento blog cenu.

V podstatě, ano přiznám se, je většina věcí zkopírovaná. Vím, že se to nedělá, ale prostě jsem byla (i jsem) líná a hlavně jsem chtěla mít vysokou návštěvnost. A kopírovala jsem a kopírovala.

Píšu po roce a půl a nikdo si to zřejmě nepřečte. Píšu to tedy jen a jen pro sebe.

Mám ráda koně, zbožňuji koně, ale tento blog zřejmě pomalu, ale jistě cválá na věčné pastviny.

Nechce se mi to rušit, nechám to na osudu :)

Je důležité znát nemoci a vědět jak vypadají, jak se vyvijejí a čím mohou skončit. Ovšem nejdůležitější je vědět co máme dělat přo zranění a jiné kritické situaci. Ne jednou vědomosti o první pomoci ať se jedná o koně nebo člověka zachránily život.

, kostí či svalů hřbetu vzniknou často v důsledku pádů. Léčba zahrnuje klid a podávání protizánětlivých léků. Někdy pomohou elektrické masáže svalů a laserová terapie.

je většinou způsobena úderem kopyta při ulehání. Otok je zpočátku horký, měkký a bolestivý.

je podobné zranění způsobené nárazem karpálního kloubu do nějakého tvrdého předmětu, například stěny boxu (třeba díky nedostatečné podestýlce) nebo přepážky v přepravním boxu (kůň by měl být na cestu vybaven kamašemi, zvlášť jestliže špatně snáší přepravu). Pokud toto poranění nezpůsobí zchromnutí nebo není infikované nepotřebuje žádnou léčbu. V případě čepičky by měla být noha opatřena ochranným kroužkem na spěnce. Ta chrání loket během procesu hojení.

je zranění paty nebo zadní strany šlachy předních nohou způsobené úderem kopyta zadní nohy. Kopnutí je nutno pečlivě vyčistit. Antibiotický obvaz pomůže chránit ránu před vznikem infekce. Zášlapy mohou být nebezpečné, neboť jsou doprovázeny masivním zhmožděním a pomalu se hojí.

jsou kostěné zvětšeniny zánártních a záprstních kostí. Přestože se nejčastěji objevují na vnitřní straně předních nohou, mohou vzniknout i na kterékoliv jiné straně a na zadních nohou. Výrůstky často vznikají u mladých koní, kteří začínají pracovat. Jejich vzniku napomáhá i stavba nohy. V mnoha případech jsou výrůstky spojeny se špatným postojem nohou. A v tomto případě může pomoci korekční okování. Při tvoření výrůstků se v různé míře může projevit kulhání, ale často bolest spojená s výrůstkem časem pomine. V případě trvalého kulhání by měla být noha zrentgenována, aby byla vyloučena možnost zlomeniny. Díky velkému tlaku, jemuž jsou nohy koní vystavovány při trysku a skoku, objevují se často

, zvláště předních nohou. Nejvíce ohrožené jsou povrchové a hluboké ohýbače, které jsou umístěny na zadní straně nártních kostí, závěsné vazivo na spodní části hlezenní kosti a ovládací vaz pod hlezenním kloubem. Poranění šlach a vazů vznikají v důsledku náhlého přepětí, které způsobí roztržení svalových vláken. Poraněné místo je bolestivé, horké a oteklé. Nejdůležitější součástí léčby je přikládání studených obkladů, například kusů ledu nebo čehokoliv zmrzlého, a to co nejrychleji. Kousky ledu často měníme a končetinu pevně, ale nikoli příliš pevně bandážujeme. Laserová terapie pomáhá odstraňovat otok. Nejstarší a nejlepší léčbou natažených a pohmožděných šlach je klid. Kůň s vážným poraněním šlach by měl být vyřazen z výcviku na dvanáct až osmnáct měsíců. Veterinář může skenerem určit, kdy je zranění šlach zhojené. Koně trpí

, které vznikají v důsledku pádů, nehod ve výběhu i ve stáji a kousnutí a kopnutí ostatních koní. Některé, jako odřeniny, se hojí rychle, jsou-li udržovány v čistotě a suchu. Bodné rány bývají nejnebezpečnější, neboť bakterie se mohou dostat hluboko do rány. Ačkoliv je prakticky nemožné přehlédnout velkou roztřepenou ránu, doprovázenou výtokem krve, velmi snadno přehlédneme hlubokou bodnou ránu, neboť vpich na kůži je malý a nepůsobí nebezpečně. Je důležité, aby se takovéto ráno hojily zevnitř směrem ven, a proto je někdy nezbytné přikládat obklady, které infekci vytáhnou. Všechny rány bychom měli vyčistit studenou vodou, ačkoliv bychom si měli pamatovat, že vyplachování nezastaví krvácení. Aplikace tlakového obvazu pomůžeme zastavit krvácení, než se dostaví veterinář. Velké rány vyžadují šití. jestliže si nejsme jisti s očkováním, měl by kůň dostat protitetanovou injekci. Rány na těle, kde je kůže volná se hojí lépe než na nohou, kde se často vytvářejí granulující jizvy. Ty jsou tvořeny fibrózní tkání, která vystupuje nad úroveň kůže obklopující ránu a často tvoří permanentní vadu. Veterinář může doporučit žíravé přípravky k zamezení jejího dalšího vývoje nebo je nutné ji odstranit chirurgicky.

Zákroky na nemocných koních by měl provádět pouze veterinář, jednodušší zákroky první pomoci z nouze by mohl provést řádně poučený ošetřovatel. K zákrokům první pomoci patří ošetření a fixace ran, ošetření akutních zánětů, obklady a první pomoc při kolice do příchodu veterináře.

Nemocem předcházíme v prvé řadě tím, že zabráníme styků zdravých koní s nemocnými, dále zabráníme vstupu cizích osob a zvířat (koček, psů, ptáků, slepic hlodavců …) do stáje. Proti vzniku a šíření onemocnění používáme desinfekci, dezinsekci, deratizaci a dále pak laboratorní vyšetření vzorků krmiv, vody, trusu a krve koní a pravidelné očkování

Každý, kdo se stará o koně, by si měl osvojit základy péče o zdravého i nemocného koně. Je dobré naučit se rozeznávat nejvýznamnější příznaky onemocnění a poruch, abychom mohli včas zasáhnout, nebo přivolat pomoc. Jsme-li na pochybách, vždy se obrátíme na veterináře. Lepší je zvýšená pozornost než pozdější lítost.

Ukazatele pro posouzení zdravotního stavu koně:

Je-li teplota koně pod 36°C nebo nad 40°C, urychleně přivoláme veterináře. Teplotu koni měříme zavedením teploměru potřeného vazelínou či krémem do konečníku, a to krouživým pohybem směrem nahoru, teplotu měříme 3 minuty. Je-li tep koně kolem 80 tepů za minutu, je kůň těžce nemocný. Tep koni měříme přitisknutím ukazováku a prostředníku ke středu čelisti, tam kde pulzuje tepna.

Zdravý kůň především přiměřeně reaguje na prostředí, tj. např. na teplo, chlad, světlo, hluk apod. Má normální držení těla a končetin při pohybu v práci i odpočinku. Kůň si v noci lehá a leží buď na břiše s podloženýma nohama, nebo na boku s volně nataženýma nohama. U zdravých malých hříbat je typická poloha vleže. Zdravé mladé hříbě leží na boku se spodní nataženou nohou a druhou přední pokrčenou nohou. Obě zadní nohy má natažené. Kůň vstává obvykle tak, že se nejdřív postaví na přední nohy a pak se teprve odráží zadníma nohama. (U skotu je tomu naopak)
Srst zdravých koní je lesklá a přiléhavá. Sliznice je hladká, v nozdrách mírně zavlhlá, kůže je také hladká, oči jsou jasné bez zákalu nebo výtoku a reagují na vnější podněty. Tělní otvory, jejich dutiny a okolí nemají výtoky ani známky po výtoku. Fyziologická činnost je normální. Plnokrevník si v tréninku i v dostihu zachovává svoji obvyklou rychlost, sportovní kůň svoji dovednost a kondici, tažný kůň svoji sílu. Na vnější podněty reaguje zdravý kůň obvyklým způsobem. Typická je jeho pohyblivost uší a hra uší. Známkou dobrého zdraví koně je chuť k žrádlu a pití, zvíře také normálně močí a kálí. Moč i výkaly mají obvyklou konzistenci, hustotu a barvu. Dýchání, tep a tělesná teplota jsou normální. Výměna látková je pravidelná. Hřebec má normální pohlavní pud a klisna říji. Porod březí klisny probíhá bez obtíží a rodí se vyvinuté životaschopné hříbě.

Onemocnění koně se projevuje různým způsobem. Jedním z prvních příznaků onemocnění je neobvyklé chování koně. Projevuje se u něj nervozita, plachost, nebo naopak flegmatičnost až otupělost, jindy křeče apod. Můžeme u něj také pozorovat změny ve fyziologické činosti, jako nechutenství, průje, hrbení, rychle za sebou následující lehání a vstávání, převalování přes hřbet, strnutí některého orgánu nebo i celého těla, zvýšenou teplotu nebo horečku, zrychlený kašel atd. Příznakem onemocnění může být také snížený výkon koně a snížená plodnost. Na povrchu těla nemocného koně zjistíme také např. opuchliny, rány, vředy, ztrátu srsti. Jindy je zase srst suchá, bez lesku, zježená, sliznice je suchá, popraskaná, moč hustá, popřípadě zbarvená krví. U klisny se také mohou objevit výtoky z rodidel, výtoky z očí, nozder. Oko může být zanícené, zakalené apod.
Tyto uvedené změny, které vznikají při onemocnění koně, se neprojevují ani stejně rychle, ani stejně intenzívně. Výraznější bývají u nemocích nakažlivých a parazitálních, kdežto u nemocí nenakažlivých se projevují někdy mírně někdy intenzívně. Nejvýraznější jsou příznaky onemocnění důležitého orgánu, jakým je srdce, mozek, ledviny, plíce, trávicí ústrojí (koliky). Zjistíme-li u koně některý z uvedených příznaků, který je prvním signáem onemocnění, pak je třeba neprodleně se pokusit o stanovení předběžné, povšechné diagnózy. Na jejím podkladě se zařídí popřípadná karnténa koně a léčení odborníkem. Tím se často předejde ztrátě koně.

Název: Pravé Irské oko aneb oko irského tinkera

Welcome: na straně vedle stránky, malá

Barvy: černá, bílá, šedá

Mě se tedy zatím ze všech designů nejvíc líbí design č. 1 a tenhle, co Vám?

Sada příběhů z mého života...

Klisna hannoverského koně. Je to první velký koník na kterém jsem kdy jela sama. Naučila mě jak se ovládá kůň, jak vysedávat, jak pobízet, jak se chovat ke koni za sedla i za země a mnoho dalšího. V létě jsme občas jeli k říčce, kde jsme se vždycky brodili... Žůžo... Mám ji ráda a pořád na ni jezdím (když můžu).

Poník neznámého původu. Na něm jsem hodně jezdila (vodili mě) a poprvé jsem na jeho hřbetě poznala koňský klus. Je to moc hodný koník, ale teď jsem na něj už trošku větší... i když ne moc, protože to není shetland, ale větší pony.

Krásná Čt klisna se kterou jsem se cvičila v základech voltiže. Bylo to takové to protahování na koni... Bylo to s ní super... Teď už, ale ve stáji není, nevím proč...

Na té jsem jela jenom jednou a to když jsem poprvé jela v kryté jízdárně. Cvičil jsme s ní základy drezury. Jako je vlnovka, osmička a trošku diagonály. Hodně jsem se toho s ní naučila a mám ji moc ráda...

Klisna haflinga, hodná, milá, ale lekavá. Na vyjíždce mě celkem moc netolerovala a zkoušela co vydržím =). Nechtělo se jí klusat nebo když naklusala udělala to tak nečekaně, že jsem málem spadla. Dvakrtá jsme spolu byli na vyjíždce...

Také klisna haflinga, která pochází ze stejného ranče jako Lucka. Pohodová, hodná, upřímná, milá klisnička, která poslouchá a snaží se ve všem vyhovět. Strašně ráda chce být první a s ostatními koňmi vždycky závodí, takže ve cvalu jsem měla co dělat, abych se neocitla někde vepředu. Sice jsem z ní spadla, ale to nebyla její vina. Jela jsem najednou předemnou byla větev, která mě strazila ze sedla. Neutekla a v klidu počkala, až znova nasednu...

Jiným jménem Čubička. Tmavá hnědka českého teplokrevníka, klisnička z dětských dnů. Dnes jí je 5 let. Velmi citlivá a vnímavá. Vždycky je na dětském dnu, tak tam na ní jezdím..

Těch koní je víc, ale prostě o nich nemám co napsat...

Po celý šolní rok jsem nic nenapsala...

Poslední článek byl psaný 30.srpna 2008 a teď píšu a je květen 15.května 2009 dá se říci, že skoro rok... Ano téměř jeden školní rok.

Škola mě jaksi odřízla od tohoto blogu a teď by to mělo být ještě horší, ale naopak...

Konec školy je vždycky to nejlepší!

Už aby byli prázdniny

Děkuji ti za spřátelení.

Pro Lucik s blogem http://konevesvete.blog.cz/

Líbí?

Prosím, dejte si to na blog. Ať si to tam dají i Vaši přátelé a známí moc tím pomůžete!!

Marťa

Elinka

Simča

Lucka

Christe

Eliss

Šťovík

Cornelia

Marry Olsen

Makyna

Lisa

Ája

Terouš

Stázíček

Koňařka

kiiki

Lukia

Sharon

Katiik